Logo Modernizuj
Modernizuj staročeštinu do 21. století

Stará čeština: co to je a co tím myslíme na cesky21.cz

Stará čeština (staročeština) je historická podoba češtiny z doby, kdy se jazyk teprve ustaloval v písemné podobě a zároveň se rychle vyvíjel. V jazykovědě se stará čeština obvykle vymezuje od nejstarších českých dokladů přibližně do konce 15. století (případně do roku 1500).

To, co dnes při čtení starých textů působí „nesrozumitelně“, bývá nejčastěji kombinace těchto věcí:

  • starý pravopis (jiné psaní hlásek: „cz“, „ss“, proměnlivé zápisy, málo interpunkce),
  • starší tvary slov (např. skloňování a časování, které už v moderní češtině nepoužíváme),
  • slovní zásoba a významy (slova zaniklá, nebo slova se změněným významem),
  • větná stavba (často delší souvětí, jiný slovosled, zkratkovité zápisy v pramenech).

S jakým obdobím pracuje překladač cesky21.cz

Překladač je laděný především na texty, které spadají do rámce staré češtiny do cca roku 1500, tedy typicky 14.–15. století, a na běžné historické pravopisné jevy (spřežkový i raně diakritický zápis). Orientačně odpovídá rozsahu, který pokrývají hlavní akademické zdroje pro starou češtinu (doklady do konce 15. století / do roku 1500).

Volně přístupné zdroje ke staré češtině

Níže jsou zdroje, které se používají i v odborné práci a jsou veřejně dostupné:

  1. Vokabulář webový (ÚJČ AV ČR) – rozcestník pro slovníky, korpusy a edice historické češtiny.
  2. Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ) – výkladový historický slovník (doklady od počátků do konce 15. století).
    Elektronický slovník staré češtiny
  3. Staročeský slovník (ÚJČ AV ČR) – akademický dokladový slovník (doklady do roku 1500).
  4. Jednotné vyhledávání v diachronních slovnících (na Vokabuláři) – praktické „hledání napříč“ slovníky a zdroji.
  5. Manuscriptorium (Národní knihovna ČR) – volně dostupná digitální knihovna rukopisů, starých tisků a dalších historických dokumentů.
  6. NKP: volné zdroje pro rukopisy a staré tisky – ověřený rozcestník dalších veřejných digitálních zdrojů.


Výběr 20 známých děl/památek ve staré češtině

Většina odkazů níže vede na Vokabulář webový, kde jsou texty dostupné v elektronických edicích (často i s obrazem rukopisu a edičním aparátem).

  1. Kronika tak řečeného Dalimila (poč. 14. stol.)
    2. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/DalV/
  2. Kronika tak řečeného Dalimila – doplněk (14. stol.)
    3. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/Dal_doplnek_Zebereruv/
  3. Podkoní a žák (14. stol.)
    4. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/PodkU
  4. Mastičkář – rukopis muzejní (14. stol.)
    5. href="https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/MastMuz
  5. Mastičkář – rukopis drkolenský (14. stol.)
    6. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/MastDrk/
  6. Tkadleček (konec 14. / poč. 15. stol.)
    7. https://vokabular.ujc.cas.cz/...
  7. Tomáš Štítný ze Štítného: Řeči nedělní a sváteční (rukopis A) (14. stol.)
    8. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/StitSvatA
  8. Jan Hus: Dcerka (15. stol.)
    9. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/HusDcerA
  9. Jan Hus: Sváteční postila (15. stol.)
    10. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/HusSv%C3%A1tA/
  10. Jan Hus: Devět zlatých kusů (15. stol.)
    11. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/HusKusO
  11. Jan Hus: Zrcadlo člověka hříšného (tzv. větší) (15. stol.)
    12. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/HusZrcN
  12. Bible pražská – Matouš (konec 15. stol.)
    13. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/BiblPraz_Mt/
  13. Bible padeřovská – Matouš (konec 15. stol.)
    14. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/BiblPad_Mt/
  14. Nový zákon – rukopis muzejní mladší – Matouš (15. stol.)
    15. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/BiblMuzMlNZ_Mt/
  15. Žaltář poděbradský (Kniha žalmů a chvalozpěvy) (15. stol.)
    16. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/ZaltPod
  16. Pasionál muzejní (14. stol.; legendy a náboženské texty)
    17. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/PasMuzA/
  17. Kázání založená na legendách (staročesky; sborníkový typ)
    18. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/KazLeg
  18. Cestopis tzv. Mandevilla (překlad Vavřince z Březové) (15. stol.)
    19. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/CestMandM
  19. Žižkův vojenský řád (15. stol.; historický dokument)
    20. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/ZizkaRad
  20. Prozaická povídka o Alexandru Velikém (staročeská próza; cca 15. stol.)
    21. https://vokabular.ujc.cas.cz/edice/AlexPovD


Mini-přehled nejčastějších jevů ve staré češtině

  • Spřežky – dvě písmena pro jednu hlásku (např. cz = č, ss = š, rz = ř).
    • chzazz → čas (spřežka chz = dnešní č)
    • hrziech → hřiech / hřích (skupiny pro dnešní ř)
  • Kolísání zápisu – totéž slovo může být psané více způsoby (např. „w/ v“, „u/ v“, různé varianty diakritiky).
    • wgyednal → ujednal (kolísání w/v)
    • mlvwyty → mluviti (kolísání u/v, „u“ se někdy zapisuje jako „v“)
  • Starší tvary slov – jiné koncovky a tvary (např. „sě“ = „se“, „jie“ = „ji“, „jmá“ = „má“).
    • poſilowaſſe sě → posiloval se (tvar sě = dnešní se)
    • pokudz vymazati jmá → pokud vymazati má (tvar jmá = dnešní má)
    (Doložené je i zájmenné jie jako starší podoba u „jí/ji“.)
  • Jiný slovosled – věty jsou „poskládané“ jinak než dnes (často působí převráceně).
    • mnohé divy činil Ježíš → dnes spíš Ježíš činil mnoho divů
    • provolati jest kázal → dnes spíš nařídil provolat
  • Zaniklá slova / posunuté významy – výraz vypadá povědomě, ale znamená něco jiného.
    • mnedle! → dnes přibližně „nuže / proboha / honem“ (starší citoslovce/částice)
    • proſieſſe duši své, aby umřěl → smysl „přál si umřít“ (sloveso prositi tu není „prosit někoho“, ale „přát si“)
  • Zájmena a částice – časté drobné částice („ť, -li, -ť“, „jest“ v různých funkcích), které dnes nepoužíváme stejně.
    • neprzymem-ly → nepřijmeme-li (podmínková částice -li)
    • procz-li ť … pláče → proč-li ti … pláče (enklitické ť = „ti/tě“ podle kontextu)
  • Méně interpunkce – často chybí čárky, tečky, uvozovky; text je „v jednom proudu“.
    • Ukázka staršího zápisu bez „dnešní“ interpunkce (v edici je vidět rozdíl transliterace/transkripce): Bўla gdazz zíma welika / Iaks zztala rsieka wſſelikă …
    • Obecně: interpunkční systém se v průběhu středověku teprve ustaloval a lišil se podle typu textu.
  • Zkratkovitost – zejména v zápisech a listinách (vynechaná slova, zkrácené tvary, značky).
    • DNS → dominus (kontrakce: první + poslední písmeno, zbytek vynechán)
    • n° → nebo (nadepsaná koncovka)
  • Neustálený pravopis i/y – v některých obdobích a typech textů se i/y řídí jinými zvyklostmi než dnes.
    • lidi i lydi → dnes obojí čteme jako lidi (v jedné památce doloženy obě podoby)
    • milost / myloſt → dnes milost (kolísání i/y i grafiky)
  • Dlouhé samohlásky – délka se značí různě nebo vůbec (a někdy je obtížné ji odhadnout).
    • welika → veliká (délka á v starším zápisu často chybí)
    • k zleͤmu → k zlému (vzácný pokus vyznačit délku/kvantitu zvláštním zápisem)
  • Diakritika vs. spřežky – starší texty mohou být „spřežkové“, pozdější „diakritické“, někdy smíšené.
    • spřežkově chzazz → diakriticky čas (čárky/háčky místo spřežek)
    • spřežkově wſem → diakriticky všem
  • Vlastní jména – jména osob a míst bývají psaná proměnlivě (a modernizace vyžaduje opatrnost).
    • Venceslaus … waczlaw (jméno sv. Václava v latinsko-českém podání)
    • Waczlaw (např. v městských/právních dokladech jako osobní jméno)
  • Latinské vsuvky – v rukopisech i tiscích se objevují latinská slova či celé věty.


Jak ověřovat sporná místa (kde hledat)

V případě nejistého významu slova nebo překladu ověřte klíčová místa v těchto zdrojích:

  1. ESSČ – Elektronický slovník staré češtiny (ÚJČ AV ČR) Hodí se pro významy, doklady a historické použití slov.
  2. Staročeský slovník (ÚJČ AV ČR) Akademický dokladový slovník, výborný pro ověření slovní zásoby do roku 1500.
  3. Vokabulář webový – edice a vyhledávání v textech | Vyledávání Umožňuje hledat slova přímo v edicích a porovnat je v kontextu.
  4. Manuscriptorium (Národní knihovna ČR) Když je potřeba vidět originální rukopis / starý tisk, ověřit čtení, zkratky, grafiku písma.

Praktický postup ověření (3 kroky):

  • najdi problémové slovo (nebo sousloví) a opiš ho i s okolím,
  • zkus ho vyhledat ve slovníku (ESSČ / Staročeský slovník),
  • porovnej použití v edicích na Vokabuláři; pokud jde o rukopis, dohledat obraz v Manuscriptoriu.



Kam dál

Hlavní stránka webu – překladač staročeských textů.

Překladač – GPT asistent – odkaz vede mimo tento web – do GPT asistenta/překladače.

Ukázkové texty

Slovníky a zdroje