Ukázky textů

Ukázka 1: Mastičkář (staročeská velikonoční hra, rukopis)

Zdroj: Akademická edice na Vokabuláři webovém, folio 5v

Autentický dobový zápis (krátký výřez)

Lethos, den ſwathe Mařie,
přinesl sem tutho mast z zámořie...
Lyczẏthe sě, panie, rády,
tutho mastí pomažete líčka a brady;
tať sě mast k tomu dobřě hodí,
ale duſſyth škodí.

Po modernizaci do současné češtiny – volně

Letos, na svátek svaté Marie,
přinesl jsem sem mast ze zámoří...
Rády se líčíte, paní?
Tou mastí si namažte tváře a bradu.
Na to je dobrá,
ale duši škodí.

• Lethos = letos (jiné grafické zvyklosti; „th“ místo dnešního „t“).
• ſwathe: písmeno „ſ“ (dlouhé s) je běžné v historických zápisech; zde ve slově „svaté“.
• tutho = tuto (kolísání grafiky; v edici je vidět dobový tvar).
• Lyczẏthe = líčíte (spřežka cz = č; jiný zápis hlásek).
• sě = se (starší tvar zájmena).
• duſſyth odpovídá „dušiť/duši“ (historická grafika: dlouhé s + zdvojení, které dnes nevypadá srozumitelně).
• Smysl scény je záměrně „prodejně přepálený“: kupec vychvaluje mast na krásu, ale zároveň dodá, že duši škodí – typická komická pointa.

Ukázka 2: Dalimilova kronika, rukopis vídeňský

Zdroj: Vokabulář webový

O velikéj povodni
Léta ot narozenie syna božieho
po tisíci po třech stech desátého
v rozličných krajích taká vodeň byla,
jakž mnoho vsí i lidí zhubila.
V Litomyšli v Heřmanicích tanec i s piščcem vzala
a ta božie spústa den svatého Jakuba sě dála.
V druhý den v Kladščě podměstie vše potopila
a tu na dva tisícě lida ztopila.
Zvieřata pod Kladsko na kládí řevúce ploviechu,
domové cělí a na nich lidé sediechu.
To otec ot syna, mátě ote dceře,
syn ot otcě, dci ot mateře,
preč plovúce, žalostivě otpuščenie bráchu,
preč plovúce, žalostivě otpuščenie bráchu,
muž ot ženy, žena ot mužě, nebo svú smrt znamenáchu.
Již tonúce, však v naději druh k druhu sě zpoviedáchu
a přietelé, po nich hlediece, pláčem vlasy s svých hlav dráchu.
Pak na dřieví kolébky s dětmi živými nalézáchu
a domovité věci po dřieví sbieráchu.
Tiem přáslem voda mnoho vsí zkazila
a mnoho lidí ztopila.

Po modernizaci do současné češtiny – volně

(modernizace pomocí GTP asistenta – překladače)

O veliké povodni
Roku od narození Božího syna
tisícího třístého desátého
v různých krajích byla taková povodeň,
že zahubila mnoho vsí i lidí.
V Litomyšli v Heřmanicích vzala i tanec s pištcem
a ta Boží pohroma se stala na den svatého Jakuba.
Druhý den v Kladsku potopila celé podměstí
a tam utopila na dva tisíce lidí.
Zvířata u Kladska plula na kládách a řvala,
celé domy a na nich seděli lidé.
Tu otec od syna, matka od dcery,
syn od otce, dcera od matky,
jak odplouvali, žalostivě prosili o odpuštění,
jak odplouvali, žalostivě prosili o odpuštění,
muž od ženy, žena od muže, protože viděli znamení své smrti.
Už tonuli, ale v naději se jeden druhému zpovídali
a přátelé, kteří se za nimi dívali, si v pláči rvali vlasy z hlavy.
Pak na dříví nacházeli kolébky s živými dětmi
a po dříví sbírali věci z domova.
Tím přívalem voda zničila mnoho vsí
a mnoho lidí utopila.

• velikéj → veliké
• léta → roku
• božieho → Božího
• taká vodeň → taková povodeň
• spústa → pohroma
• Kladščě → Kladsku
• ztopila → utopila
• řevúce ploviechu → plula a řvala
• sě → se
• dřieví → dříví

• Upravena starší flexe (velikéj, ot, sě) na dnešní tvary.
• Léta v tomto spojení funguje jako datování, proto převedeno na rok.
• Vodeň nahrazena běžným povodeň.
• Spústa v tomto kontextu znamená spoušť, pohromu/zkázu, zvolena pohroma.
• Kladščě převedeno na dnešní 6. pád Kladsku.
• Ztopit je dnes hlavně utopit; ponechán význam, zmodernizován tvar.
• V několika místech mírně upraven slovosled pro čitelnost, bez změny významu.

• V Litomyšli v Heřmanicích: není zcela jisté, zda jde o dvě místa, nebo o Litomyšl a část/okolí jménem Heřmanice; ponecháno jako v originálu.
• tanec i s piščcem vzala: může mířit na taneční zábavu s muzikantem, případně konkrétní skupinu; modernizováno doslovně.
• nebo svú smrt znamenáchu: znamenáchu může být také tušili, předvídali; zvoleno viděli znamení své smrti jako nejbližší doslovné čtení.

Ukázka 3: „Právní“ / kázeňský text: Žižkův vojenský řád (15. století)

Zdroj: Vokabulář webový, folio 30r

Před modernizací (staročesky – výřez):

A žádný aby nezapaloval, buď ani kde jinde pálil, kdybychme táhli nebo leželi, jedno ti, ješto k tomu vydáni a ustaveni budou.

Po modernizaci – volně

Nikdo nesmí rozdělávat oheň ani jinde pálit, ať už při pochodu nebo v ležení — jen ti, kteří k tomu budou určení.

• A žádný aby… = typická „předpisová“ stavba (zákaz vyjádřený opisem).
• kdybychme = starší tvar „kdybychom“ (kolísání v koncovkách a tvarech).
• táhli nebo leželi = vojenský kontext („táhnout“ = pochodovat; „ležet“ = tábořit).
• jedno = zde ve smyslu „jen / pouze“ (významová nuance, kterou laik snadno přehlédne).
• ješto = starší vztažné zájmeno („který/kteří“).

Ukázka 4: Cestopis: Cestopis tzv. Mandevilla (staročeský překlad; cestopisná próza)

Zdroj: Vokabulář webový, folio 117r

Před modernizací (staročesky – výřez):

Tyto kniehy pravie o jednom rytieři, jenž jest byl veliký lantfaréř nebo jezdilec.

Po modernizaci – volně

Tyto knihy vyprávějí o jednom rytíři, který byl velký poutník a cestovatel.

• kniehy = starší podoba „knihy“ (hláskové/pravopisné kolísání).
• pravie = „praví, vypravují“ (tvarosloví + starší slovesná podoba).
• jenž jest byl = starší „opis minulosti“ (dnes bychom napsali prostě „byl“).
• lantfaréř = dobové pojmenování „vandrovníka/poutníka“ (slovo je pro dnešního čtenáře často neprůhledné).
• V cestopisech se často mísí reálné popisy se „divy“ a fantastikou – i to je pro žánr typické.

Ukázka 5: Lidová satira a komika (Podkoní a žák, dialog)

Zdroj: Vokabulář webový, Podkoní a žák, folio 20r

Před modernizací (staročesky – výřez):

Ale vám miesto sniedanie dadie políček za ranie.
Však ste jedno za ranie syti, bývajíce vždycky biti.

Po modernizaci – volně

Ale vám místo snídaně dají ranní políček.
Aspoň máte hned po ránu „dost“ — protože jste stejně pořád bití.

• miesto = „místo“ (pravopisná podoba).
• sniedanie = „snídaně“ (starší tvar; i hláskové/pravopisné rozdíly).
• dadie = „dají“ (starší slovesný tvar).
• políček za ranie = „ranní políček“ (jadrná, komická nadsázka: místo jídla přijde facka).
• ste … syti je ironie: „jste sytí“ ne jídlem, ale bitím – typický satirický obrat skladby.
• bývajíce = přechodník (dnes už téměř nepoužívaná větná forma).

Kam dál

Hlavní stránka webu – překladač staročeských textů.

Překladač – GPT asistent – odkaz vede mimo tento web – do GPT asistenta/překladače.